Před dvěma měsíci si s pomocí Slashe přivezl Fugas nového springera. Milý přítel Fugas po takovém stroji tajně toužil a nejen proto, že si z něj brácha Lábus utahoval, že nemá na mašině správnej počet válců.

Včera jsem se vrátil z Moravy. Přemýšlel jsem, kam zařadit tuto cestu. Nakonec z toho vznikly tři články. Poznal jsem totiž nejen kvalitní vína z oblasti Čejkovice a hlavně z vinařství Hřiba, ale i dobrou napůl motorkářskou hospůdku a také bodré moravské bikery se svým sportovním endurovým klubem.

Je zvláštní, že na to, jak jsem starý, jsem do té doby ještě do moravských sklípků nezavítal. Slyšel jsem, že vinaři pro české pivní ignoranty chystají spíše seance spadající do masové turistiky, kdy zájezd střídá zájezd a turisté jsou napájeni podřadnými patoky jenom potud, aby se ožrali. Jsem sólista a mám rád individuální přístup. Proto mě zaujalo pozvání od mého obchodního partnera, abychom na víkend zavítali na Jižní Moravu, kde má v Čejkovicích známého vinaře, pana Hřibu. Ubytování bylo na zámku, který ze socialistické ruiny do příjemného hotelu přetvořili pilní čejkovičtí lidé. Vzhledem k tomu, že celý život holduji především pivu a skotským destilátům, byla pro mě obrovským překvapením kultura pití vína.

Předminulý víkend mě pozvala sestřenice Lenka, která žije už 15 let v Bavorsku na slezinu místních harleyáků. Vzhledem k tomu, že letní pozvání jsem před tím odmítl, tentokrát jsem do toho šel. Lenčin přítel Pepa (Sepp) je sám harykář, vlastnící dva kousky (Father a Sohn) a velmi rád se kromě jízd po celé Evropě střetává ve svém rodném Neunburg vorn Wald se svými kámoši.

Jak jsem psal již v předchozím článku, před týdnem byl u mě Šiši a že to automaticky neznamenalo jen chlast, se můžete podívat dále.